Pro kulturu
Román je až bulvárním bedekrem po starých místech a téměř zapomenutých příbězích, které si původní obyvatelé odnesli s sebou. Je ale také vhledem do dilemat a pohnutek obyčejných lidí, kteří se v tomto regionu přelévali strháváni proudem světových dějin.
"Čtenáři z Bruntálu a z Krnova v knihách Pavla Šuby rozpoznají skutečné události a osobnosti, které se staly předlohou literárních postav a příběhů. Přemýšlí o řetězci příčin a následků. Řeší, jak by se sami zachovali na místě literárních hrdinů," shrnul letitý regionální reportér František Kuba, který se historií Bruntálska dlouhodobě zabýval.
Vydání knihy na pomezí románu a reportáže kvitují i němečtí rodáci. Je v ní totiž mnoho názvů a míst dnešním Krnovanům pravděpodobně neznámých. "Zmírňuje to damnatio memoriae (vymazávání vzpomínek), které kromě vyhnání sudetské Němce také zraňuje," řekl předseda krajanského spolku německých rodáků Heimatkreis Jägerndorf Lorenz Loserth o mizející paměti.
"Drásající pro mne bylo sledovat tragické osudy krnovských Židů," přiznává Pavel Šuba. "Překvapil mě osud krnovské synagogy, která měla být o Křišťálové noci vypálena, stejně jako v dalších městech. Dokonce i v dobovém tisku jsem objevil zprávy o tom, že shořela. Z poněkud tajemných důvodů toho byla ušetřena. Nejvíc mě ale zasáhl příběh holčičky z Albrechtic, kterou vybrali, aby předala kytici Adolfu Hitlerovi. Z dobových materiálů jsem zjistil, že ji pak za to Češi po válce nejspíš zastřelili. Šokovalo mě, když mi z Muzea v Krnově shodou náhod poslali fotografii, na které byla právě ta holčička!" dodal Pavel Šuba.
Autor si celou dobu při psaní sám kladl otázku: Má ještě smysl říkat pravdu, i když třeba bolavou? Předseda krajanského spolku Lorenz Loserth v tom má jasno: "Hledat pravdu, to je poslední úkol, který stojí jak před námi sudetskými Němci, tak před českou stranou."
Také proto vydání knihy finančně podpořil i Česko-německý fond budoucnosti. Ač se jedná o beletrii, "Fárplán Krnov" lze skutečně použít jako netradičního průvodce a procházet se s ním po městě. Už jen proto, že text doprovází dobové pohlednice z míst, která prošla za poslední století zásadní proměnou.
—————————-----———————————————-----————————----————————-
Pavel Šuba (1976) je novinář a publicista. Dlouhodobě se věnuje historii Jeseníků. Napsal román o zaniklé osadě "Klíč k Morgenlandu", za rozhlasový dokument na toto téma získal v roce 2020 Česko-německou novinářskou cenu. Jeho další kniha "Na sudetských horách se nezpívá" se v roce 2024 dostala do finále Mezinárodní ceny Šumava litera.